Dětský den, Indiánské léto, Vítání prázdnin

Dětský den, Indiánské léto, Vítání prázdnin

Byla to jízda!

Červen byl hodně nabitý. Každý týden jsme měli hodně práce s děláním přáníček pro kamarády, co měli narozeniny, či jsme měli speciální aktivity a soutěže na Dětském dnu, Indiánském létu a jiných letních akcích.

Počasí nám dovolilo, abychom se stali pouličními umělci a křídami odekorovaly místní chodníky a cesty u hřišťátek. Moc nás při chození na hřiště bavilo, když nám teta Péťa křídami nakreslila "speciální opičí křído-dráhu", na které jsme cvičili obratnost, balanc a rychlost. Také byly bezva Péti edukativní didaktické hry s barvičkami. Novinkou byl bublifuk, který do školky přinesl náš kamarád Palko a také teta Péťa - s praskáním i foukáním jsme měli hodně zábavy. Oblíbenou hrou holčiček ve školce je hra na těhotné maminky, co mají miminka v bříšku (pod tričkem) - viz fotografie. Tuto hru si holčičky vymyslely sami. Kluci klasicky nejraději dračili s motorkami a autíčky. S radostí jsme ale s tetami sledovali, jak děti obecně pokročili v trpělivosti, schopnosti soustředit se, oblékat se aj. - je vidět, že na tom s rodiči hodně makají! :)

Dětský den byl bezva. Celkem nás tu bylo třináct. Každý zvládl obejít během dopoledne všechna soutěžní stanoviště a splnil všechny úkoly. Za celý den pak po obídku každý dostal čestný diplom a Bobříka Šikovnosti jako medaili. Co byly hlavní úkoly?

  •  závody na motorkách
  •  opičí dráha (tunely, klouzačky, přeskakování, podlézání, chození po čáře)
  •  stavba hradů v týmech z kostek
  •  vyrábění koruny
  •  hod míčem na molitanového panáka (bourání byla zábava)
  •  balancování s míčkem na lžíci/naběračce a transport míčku do vozíčku

Po dětském dni následovala ke konci léta velká sláva: Indiánské léto. Původně se tato akce měla konat v Rajské zahradě, nicméně náš Indiánský tanec, co jsme trénovali, nestačil na odvolání lijavce, který na nás bouřil a byli jsme nuceni vše přesunout do vnitřního tábořiště Bobříků. Byl to den, který symbolizoval loučení s těmi, se kterými se již v září neuvidíme. Než se všechny děti rozutekly na dovolené, tak si ještě zařádily ve školce.  A co jsme to všechno dělali?

  • apačská rozcvička
    • stopování zvěře
    • indiánský pokřik a běh, dupot, dusot
    • indiánské protažení - natahování imaginárního šípu, plutí imaginární loďkou, plazení se v buši
  • stolování u společného talířku - tak, jak se dělili o jídlo indiáni, jsme se dělili dnes při svačince i my
  • vytváření indiánských artefaktů
    • barvení makaron
    • navlékání nabarvených makaron a tvorba indiánského kmenového náhrdelníku
    • tvorba indiánských čelenek s peříčky a umělými vlasy (pro kluky, aby jim nebylo líto, že nemohou mít copánky :))
  • pletení indiánských copánků (především u holčiček)
  • poindiánštění - malování indiánských obličejů barvami na tělo
  • indiánské omalovánky s bonusovými listy na doma (letní tématika květin  zvířat)
  • indiánská pohádka po obědě (popravdě nám na ní moc času nezbylo a děti na ní již neměli dostatek pozornosti :-))

Na konci dne byl každý pasován na indiána/indiánku, k čemuž dostal jako upomínku speciální diplom

V mezidobí mezi Dětským dnem a Indiány a v posledním červnovém týdnu jsme již s dětmi vítali léto a nadcházející prázdniny. Zkusili jsme také novou techniku - obtiskávat dna plastových lahví a tvořit z nich květy třešňových stromů. S tetou Peťou jsme mohli koukat na pár krásných pokusů a sami si je pak vyzkoušet (viz fotogalerie) - např. rozvinutí kytičky po položení na vodní hladinu (v talíři), magické barvení černobílých omalovánek na papírovém ručníku... 

Měsíc jsme završili krásně oslavou Hedvičky 3.narozenin - po dortíku se všichni jen oblizovali (hlavně kluci) :)) - děkujeme mamince!

Pro některé děti byl odchod kamarádů do státní školky či odjezd na dovolenou náročný, ale všechno jsme to zvládli. Přecijen nás ještě hodně zůstává i po čas prázdnin:).

 

Fotogalerie

fotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofotofoto